Dieta při sibo - jak ji léčit?

Dieta při sibo – jak ji léčit?

SIBO – jinak známý jako syndrom bakteriálního přerůstání v tenkém střevě – je stav charakterizovaný zvýšením bakteriální flóry tenkého střeva nebo zjištěním mikroorganismů, které v našich střevech normálně nežijí. Příznaky, které mohou signalizovat, že se ve střevech děje něco špatného, jsou:

bolesti břicha,
nadýmání břicha,
bolesti hlavy,
zažívací potíže,
únava.

Všechny příznaky SIBO závisí na tom, jak dlouho nemoc trvá a jak je závažná. SIBO je také velmi často zaměňován s IBS, tzv. syndromem dráždivého tračníku. Nadměrné přemnožení bakterií se velmi často zvyšuje po konzumaci nakládané zeleniny, syrové zeleniny a ovoce, probiotik a také prebiotik, tj. živin pro bakterie. Díky těmto produktům můžeme mimo jiné rozlišit syndrom bakteriálního přerůstání a IBS.

Contents

1 Diagnostika a léčba
2 Dieta při diagnostikovaném přerůstání bakteriální flóry – SIBO.
3 Závěr:

Diagnostika a léčba

Lidé, u nichž je diagnostikováno bakteriální přerůstání, by měli být především v trvalé péči internisty, gastrologa nebo gastroenterologa, který bude zodpovědný za objednání příslušných vyšetření a v případě potřeby navrhne léčbu. Velmi často je v tomto typu případů nařízena dechová zkouška na vodík nebo vodík-metan. Vyšetření dýchacích cest je test, který lze provést pouze v nemocnici na pracovišti, které se specializuje na diagnostiku tohoto typu onemocnění. Test může trvat až 3 hodiny. Test spočívá v měření vodíku ve vydechovaném vzduchu po požití roztoku látky, která je rozkládána bakteriemi – cukru. Testování probíhá v intervalech, ve kterých se kontrolují hladiny vydechovaného vodíku, díky čemuž můžeme určit, jaká je aktivita bakterií v dutině břišní. Lidské tělo v klidovém stavu přirozeně nevylučuje vodík, k tomu dochází pouze v procesu kvašení díky anaerobním bakteriím. Během vyšetření můžete pociťovat bolesti břicha, nadýmání nebo řídkou stolici. Je třeba také pamatovat na řádnou přípravu na vyšetření, která je nezbytná a rozhodující pro získání správného výsledku. Měli bychom vzít v úvahu následující skutečnosti:

sedm dní před vyšetřením by měla být pod lékařským dohledem vyřazena projímadla a prokinetika.
přestat užívat probiotika tři dny před vyšetřením.
jeden den před vyšetřením by osoby trpící zácpou měly ze svého jídelníčku vyřadit produkty s vysokým koeficientem kvašení, tj. složité sacharidy, kravské mléko a výrobky z něj a ovocné šťávy. V tomto období je však povolena bílá rýže, pšeničné pečivo, maso, ryby a vejce.
Mezi zakázané produkty patří také: cibule, pórek, česnek, zelí, fazole, zelený hrášek a jakákoli nakládaná nebo nakládaná zelenina,
poslední jídlo by mělo být snědeno 14 hodin před vyšetřením. Ujistěte se, že obsahuje málo vlákniny. Po večeři smíte až do vyšetření pít pouze vodu,
je důležité nekouřit a nežvýkat žvýkačku 2 hodiny před testem, protože to může rovněž ovlivnit výsledek testu.

V den testu:

měli byste si důkladně čistit zuby a lidé se zubní náhradou na ně nesmí používat lepidlo,
je vhodné vypít sklenici teplé vody,
před vyšetřením neužívejte rozpustné vitamíny, projímadla nebo antibiotika.
fyzická aktivita by měla být omezena na minimum.

Při pozitivním nálezu ve vydechovaném vzduchu, který se zobrazí na kartě, lékař předepíše vhodnou antibiotickou léčbu, která se podává pod jeho přísným dohledem. Metoda je rychlá a účinná, a pokud dodržujeme pokyny lékaře, antibiotická léčba trvá 2 až 3 týdny. K léčbě by měl být použit přípravek, který bude působit ve střevech a nedostane se do krevního oběhu. Terapie by měla spočívat nejen v léčbě SIBO, ale také ve změně stravovacího režimu, např. v zavedení diety s nízkým obsahem fodmap. Měla by být zavedena pod přísným dohledem dietologa, protože její pravidla jsou složitá a přísná. Je také vhodné vyloučit probiotika z rodu Lactobacillus, protože vedou k zesílení příznaků onemocnění. Jakoukoli probiotickou a prebiotickou léčbu je třeba konzultovat s ošetřujícím lékařem.

Dieta při diagnostikovaném přerůstání bakteriální flóry – SIBO.

Během léčby je velmi důležitá správná strava, která zmírní příznaky onemocnění. Je důležité odstranit ze stravy složky s vysokým obsahem fodmap, tedy produkty, které stimulují fermentační procesy ve střevech. Doporučujeme zde:

SCD dieta – neboli specifická sacharidová dieta, která doporučuje omezit sacharidy, jako je škrob, poly- a disacharidy, na minimum. Jednoduché cukry nejsou zahrnuty,
dieta GAPS – je odvozena od diety SCD, ale je ještě přísnější,
Protokol Dr. Siebeckera – jedná se o doporučení založená na SCD dietě a nízkofodmapové dietě. Eliminační dieta doporučovaná Dr. Siebeckerem doporučuje začít s dietou SCD nebo GAPS a poté ji rozšířit o fodmapové produkty. Maximální doba trvání diety by měla být dva měsíce,
nízkofodmapová dieta – jedná se o nejoblíbenější model diety, který minimalizuje růst bakterií v tenkém střevě. Fodmapová dieta spočívá ve vyloučení produktů s vysokou mírou fermentace, tj. oligo-, di-, monosacharidů a polyolů, ze stravovacího plánu. Patří k produktům obsahujícím sacharidy s krátkým řetězcem, které se špatně vstřebávají, ale jsou rychle zkvasitelné s vysokým osmotickým tlakem, mezi něž patří: mléčné výrobky, některé luštěniny, sladidla, např. Patří mezi ně: mléčné výrobky, některé luštěniny, sladidla jako xylitol, mannitol nebo erytritol, obilné výrobky – pšenice a česnek a cibule nebo vysoce zpracované maso.

V případě syndromu dráždivého tračníku nebo jiných poruch trávicího systému, např. syndromu bakteriálního přerůstání, mohou výrobky bohaté na FOPMAP vést ke zhoršení příznaků onemocnění. Do tlustého střeva se totiž dostávají v nezměněné podobě. Osmotické vlastnosti jsou zodpovědné za zvýšení vstřebávání vody v tenkém střevě. Tento jev vede k roztažení střevních stěn, což může mimo jiné způsobit bolesti břicha. U pacientů s diagnózou bakteriálního přerůstání dochází v důsledku nadbytku bakterií k nadměrnému výskytu plynů ve střevech, což způsobuje nepříjemné pocity a nadýmání.

SIBO co jíst? Dieta sibo byla připravena Australskou univerzitou a vyznačuje se nízkým obsahem fermentovatelných potravin, tj. oligo-, di-, monosacharidů a polyolů. Jídelníček by měl být bohatý na vlákninu, která je nezbytná pro správnou funkci střev, a také na bílkoviny, tuky, sacharidy, vitaminy a minerály. Nízká dieta je při terapii SIBO důležitá a je rozdělena do tří fází, které udávají, jaké potraviny jíst a čemu se vyhnout:

Podívejte se také na nejlepší doplňky stravy:
Keto Actives – zhubněte díky fenoménu ketózy
Fast Burn Extreme – ověřujeme účinnost tohoto odbourávače tuků! Vyplatí se ho koupit?
BurnBooster – hubnutí a spalování tuků na nejvyšší úrovni.
Bulk Extreme – vybudujte si svalovou tkáň a získejte postavu gladiátora
Buff Skill – nápoj pro zlepšení paměti a koncentrace

1. fáze I: eliminační dieta

Trvá 2 až 6 týdnů. Během této doby bychom měli z jídelníčku vyloučit výrobky s vysokým obsahem fodmap a nahradit je výrobky s nízkou hodnotou fodmap:

Zelenina:

vysoký obsah fodmap: cibule, chřest, artyčoky, brokolice, květák, patisony, červená řepa, pórek, růžičková kapusta, česnek, zelí, luštěniny, tj. cizrna, čočka, zelený hrášek, sója a fazole,
Nízkofodmapové potraviny: rajčata, mrkev, čínské zelí, paprika, okurky, lilek, celer, kukuřice, dýně, hlávkový salát, dýně, pažitka, sladké brambory.

Ovoce:

vysoký obsah fodmap: jablka, hrušky, mango, meloun, švestky, meruňky, nektarinky, broskve, konzervované ovoce, sušené ovoce,
nízkofodmapové potraviny: mandarinky, kiwi, banány, hroznové víno, grapefruity, pomeranče, borůvky, citrony, maliny, jahody.

Mléčné výrobky:

s vysokým obsahem fodmap: jemné sýry mascarpone nebo ricotta, tvaroh, jogurt, podmáslí, kondenzované mléko, kravské mléko, ovčí mléko, kozí mléko, šlehačka, zakysaná smetana,
S nízkým obsahem fodmap: sýr camembert, sýr brie, tvrdé sýry jako švýcarský, čedar, mozzarella, parmezán, margarín, máslo, mléčné výrobky bez laktózy.

Obiloviny a výrobky z obilovin:

vysoký obsah fodmap: pšeničný chléb, pšeničné výrobky, žito, pšeničné snídaňové cereálie se sušeným ovocem, pšeničné těstoviny,
low fodmap: špaldová mouka, bezlepkový chléb, špaldový kváskový chléb, rýžové vločky, ovesná mouka, bezlepkové těstoviny, ovesné vločky, quinoa, rýže.

Ořechy a semena:

s vysokým obsahem fodmap: kešu ořechy, pistácie,
low fodmap: mandle, vlašské ořechy, pekanové ořechy, arašídy, makadamové ořechy, piniové oříšky, sezamová semínka, dýňová semínka, slunečnicová semínka.

Ostatní:

vysoký obsah fodmap: med, agávový sirup, glukózo-fruktózový sirup, sladidla jako mannitol, maltitol, erytritol, xylitol, sorbitol, výrobky bez cukru se sladidly, sójové mléko,
nízký obsah fodmap: javorový sirup, granulovaný cukr, stévie, aspartam, arašídové máslo, mandlové mléko, rýžové mléko.

Fáze II – znovuzavedení výrobků obsahujících fodmap

Tato fáze trvá 8 až 12 týdnů. Fáze II spočívá ve znovuzavedení produktů s vysokým obsahem fodmap do stravy v malém množství. Toto je jeden z nejdůležitějších momentů během léčby, protože bychom měli jednou za 3 dny zavést nový přípravek a sledovat, zda se příznaky onemocnění znovu objeví. Velmi účinné je vedení deníku, do kterého přesně popisujeme, co jsme jedli, jaké máme příznaky a jak se cítíme. Dieta SIBO je velmi omezující a při jejím rozšiřování bychom měli vzít v úvahu několik faktorů:

Při rozšiřování jídelníčku bychom měli zavádět výrobky s vysokým obsahem fodmap v malém množství a v ideálním případě bychom měli zvolit jeden fodmapový výrobek jednou za 3 dny, tj. pokud.Pokud chceme zavést fruktózu, je lepší zvolit med než ovoce, protože ovoce je bohaté i na jiné fodmapové hodnoty, nejen na fruktózu, např. fruktózu. Ovoce je bohaté na další fodmapové hodnoty, nejen na fruktózu jako med,
Skupiny výrobků by měly být zaváděny postupně, např. pokud se po zavedení výrobků s vysokým obsahem fruktózy do stravy neobjeví doprovodné onemocnění, pak by po dobu testování měly být výrobky s vysokým obsahem fruktózy stejně vyloučeny,
Důležité je zavádět produkty z hlediska množství, tj. je vhodné začít s malými porcemi, a pokud naše tělo na léčbu dobře reaguje, porce by se měly zvýšit.

Fáze III – personalizace

Tato fáze spočívá v sestavení individuálního jídelníčku, nejlépe pod dohledem kvalifikovaného dietologa, který má s tímto typem případů zkušenosti. Strava pro SIBO by měla být bohatá na produkty, které byly testovány a u kterých bylo zjištěno, že nezpůsobují gastrointestinální příznaky. Nejčastější příčiny onemocnění jsou způsobeny špatnou stravou, ale při dodržování individuální diety můžete jednou za čas zavést složky, které příznaky onemocnění vyvolaly, ale nemělo by jich být velké množství.

Závěr:

Při dodržování diety, která zahrnuje minimalizaci bakterií v tenkém střevě, je třeba mít na paměti, že elementární dieta je dočasná a první fáze by neměla být delší než 6 týdnů, aby nedošlo k nedostatku živin. Za zmínku stojí také to, že sacharidy s krátkým řetězcem jsou prebiotika, která mají spoustu zbytků potravy a jsou výbornou potravou pro bakterie žijící ve střevech. Prebiotika vyživují jak patogenní, tak zdraví prospěšné bakterie. Dostatečný počet zdraví prospěšných bakterií prospívá střevům a odstraňuje syndrom dráždivého tračníku, malabsorpci nebo příznaky, které provázejí SIBO,
Dieta by měla být přizpůsobena tak, aby z ní byly vyloučeny všechny složky, které způsobují střevní potíže.
Dieta by měla být sestavena certifikovaným dietologem tak, aby nevedla k nedobrému stavu organismu, ale co nejvíce minimalizovala příznaky dráždivého tračníku nebo bakteriálního přerůstání.

Zdroje:

Gulbicka P, Grzymisławski M. Wzdęcia brzucha – nejčastější příčiny a léčba. Zdr. Publ. 2016, 6, 1,
Gąsiorowska J, Czerwionka-Szaflarska M. Syndrom přerůstání bakteriální flóry tenkého střeva versus syndrom dráždivého tračníku. Prz Gastroenterol 2013; 8 (3),
Szczeklik A., Gajewski P. Interna Szczeklika: syndrom bakteriálního přerůstání, 2018,
M. Włochal, M. Grzymisławski, Nové trendy v nutriční léčbě zánětlivých střevních onemocnění, „Ošetřovatelství a veřejné zdraví“ 2016, roč. 6, č. 2.