Nekonvenční medicína využívá k podpoře oslabeného zdravotního stavu řadu přírodních metod založených především na léčivých účincích mnoha bylin a dalších rostlin. Některé z nich mají na lidský organismus obzvláště příznivý účin ek, můžeme říci, že se přizpůsobují konkrétním podmínkám, ve kterých mají působit, proto je nazýváme adaptogeny. Existuje jich celá řada, proto stojí za to zjistit,jaké mají vlastnosti a které z nich bychom měli začít užívat.

Pojem adaptogeny se již natrvalo zapsal do slovníku nejen příznivců přírodní medicíny obecně a celostního přístupu ke zdraví. Mechanismus jejich působení pro nás stále skrývá mnoho tajemství, ale jak se o nich dozvídáme více, už víme, že jejich účinnosti a pozitivním vlastnostem podporujícím zdraví nelze mnoho vytknout. Název byl poprvé použit v roce 1940, kdy ruský vědec zkoumal účinky některých druhů rostlin na posílení organismu oslabeného z různých důvodů.

Současná a obecně přijímaná definice definuje adaptogeny jako rostliny, jejichž funkcí je regulovat a normalizovat fungování organismu. Zejména posilují naši odolnost vůči negativním účinkům stresu, se kterým se někdy obtížně vyrovnáváme a který může vést ke vzniku mnoha více či méně závažných onemocnění. Působení rostlin s adaptogenními vlastnostmi nám umožňuje lépe a rychleji se přizpůsobit všem měnícím se vnějším podmínkám, přičemž současně snižuje následky již způsobených škod.

Fytoterapie neboli bylinná medicína je lidstvu známa již tisíce let a různé rostliny a byliny používáme i dnes ke zmírnění příznaků mnoha onemocnění. Měli bychom však vědět, že ne všechny rostliny lze zařadit mezi adaptogeny. Měly by mít poměrně specifické vlastnosti a nesmějí být mimo jiné návykové, interagovat s léky, obsahovat nebezpečné toxické sloučeniny, které mohou spíše škodit než pomáhat, a způsobovat vedlejší účinky.

Pokud nevíme, které rostliny tyto podmínky splňují, můžeme se vždy poradit s odborníkem, např. v bylinářství. Vyplatí se také seznámit se se všemi důležitými vlastnostmi adaptogenních rostlin, které prospívají mnoha aspektům zdraví, z nichž nejdůležitější jsou:

Nyní, když víme, co jsou adaptogeny a jaké mají vlastnosti, které prospívají našemu zdraví, je čas zjistit, které z nich jsou nejúčinnější a rozhodně stojí za to je mít ve své domácí bylinné lékárničce. Odborníci v této oblasti doporučují používat zejména těchto šest přírodních adaptogenů na rostlinné bázi, jako jsou např:

Nese latinský název Withania Somnifera, u nás známý také jako vitánie lenochovitá nebo indický ženšen, zdaleka nejoceňovanější a nejrozšířenější adaptogen na světě. Ve volné přírodě roste ashwagandha na Dálném východě, především v Indii, a je řazen mezi rostliny z čeledi Solanaceae. Používá se již téměř 5 000 let, především práškový kořen, který se přidává do mnoha doplňků stravy, a jeho jedinečné vlastnosti jsou dány složením rostliny.

Mimo jiné obsahuje účinné biologické sloučeniny zvané vitanolidy, vitamin C, fytosteroly, flavonoidy, četné alkaloidy, karoten, kumariny, saponiny, vlákninu a minerální látky včetně vápníku a železa. Díky nim se lze spolehnout na její účinek:

Rostlina se snad nejznámějšími zdraví prospěšnými vlastnostmi, nejen adaptogenními, i když ty jsou v jejím případě obzvláště silné. Panax ginseng, jak zní jeho latinský vědecký název, je také bohatstvím mnoha živin, které jsou pro zdraví našeho těla jednoduše nezbytné. Kořen ženšenu obsahuje mimo jiné vitamin B1 neboli thiamin, vitamin B4 neboli cholin, vitamin C, vitamin E a ginsenosidy, které působí na:

Pochází z rostliny, která roste ve volné přírodě v Peru, v nadmořské výšce přes 4 000 000 metrů, ale v této oblasti světa je známá a ceněná již po staletí. Kořen Maca, Lepidium peruvianum, u nás známý také jako pepřovník nebo peruánský ženšen, je dalším adaptogenem, který stojí za to představit. Studie prokázaly, že je mimořádně bohatým zdrojem mnoha bioaktivních látek, flavonoidů, antokyanů, saponinů a tříslovin. Ty jsou podpořeny vitaminy skupiny B, thiaminem a riboflavinem, vitaminy C a E a minerály, zinkem, mědí, draslíkem, vápníkem a železem, které mu společně dodávají vlastnosti:

Rostlina, která se již po staletí používá v ájurvédě neboli tradiční indické medicíně a patří do čeledi lepra, se nazývá také brahmi. U nás bacopa monnieri nese méně exotický název bakopa malolistá a je dalším adaptogenem, který se vyplatí pravidelně užívat nejen v boji proti stresu. Jeho účinek je založen především na přítomnosti steroidních saponinů, fenolů, fytosterolů a flavonoidů a skládá se z:

Další adaptogen používaný ve staré indické ájurvédě, jehož léčivé vlastnosti nelze popřít. Vyznavačům přírodní medicíny je známější pod názvem Gotu Kola a obsahuje mimo jiné triterpenové sloučeniny, flavonoidy, silice, fytosteroly, třísloviny, minerály včetně tolik potřebného hořčíku. Pravidelné užívání přípravků, které mají Centella Asiatica, Centella asiatica, ve svém složení, má pozitivní vliv na:

Posledním adaptogenem, který podle našeho názoru stojí za to mít ve své domácí bylinné lékárničce, je rhodiola horská (Rhodiola rosea) Rhodiola rosea, která roste ve volné přírodě v chladném podnebí včetně Arktidy. Říká se jí také „zlatý kořen„, stále častěji se pěstuje i v jiných částech světa, včetně Polska, a může se pochlubit složením zodpovědným nejen za své adaptogenní vlastnosti. Nacházejí se v něm fytosteroly, katechiny, flavonoidy, fenolové kyseliny, stopové prvky, chrom, mangan, měď a selen, a právě jim vděčí rhodiola rosea za své účinky:

Bohužel ne každý může využívat četných výhod, které nabízí pravidelné užívání doplňků stravy obsahujících výše uvedené adaptogeny. Je třeba si předem pečlivě přečíst přiložený leták, především kontraindikace, a ty, které bude třeba vzít v úvahu, jsou: