Draslík – význam pro tělo, zdroje, příznaky nedostatku a nadbytku
Naše tělo potřebuje ke správnému fungování řadu chemických sloučenin, z nichž některé si vytváříme přirozeně, zatímco jiné je třeba dodávat z vnějších zdrojů. Především potřebujeme vitaminy všech skupin, které určují fungování mnoha systémů a vnitřních orgánů, a dá se říci, že se bez nich neobejdeme. Co se často opomíjí, je doplňování neméně důležitých minerálů, prvků, jako je draslík, jehož význam bude podrobněji vysvětlen níže.
Contents
Co je to draslík?
Každý, kdo se ve škole učil chemii, jistě slyšel název draslík, protože je to jeden z nejdůležitějších přirozeně se vyskytujících prvků pro lidský organismus, vedle sodíku, zinku, vápníku a hořčíku. V Mendělejevově systému se označuje velkým písmenem. K patří mezi tzv. makroživiny, které jsou pro lidské zdraví nepostradatelné.
Z hlediska chemických vlastností je lithium lehký, alkalický kov stříbřitě bílé barvy, který taje při 63,25 °C, s vysokou chemickou aktivitou, reaguje s vodou. Jeho nejběžnější formou je hydroxid draselný, žíravá látka, ale používá se hlavně v chemickém nebo kosmetickém průmyslu a v koncentracích, které nepředstavují žádné zdravotní riziko.
Jaký význam má draslík pro lidský organismus?
Základní chemické vlastnosti draslíku stojí za to znát, nás však více zajímá význam, který hraje v lidském těle a pomáhá pečovat o různé aspekty zdraví. Jako elektrolyt, který se nachází prakticky v každé buňce těla, má mnoho důležitých funkcí a mezi ty nejdůležitější, na které odborníci upozorňují, patří:
Udržování rovnováhy elektrolytů v těle.
To je možné díky tomu, že je součástí tzv. sodíko-draslíkové pumpy; sodík zvyšuje objem tekutin uvnitř tělesných buněk a správná hladina draslíku jej pomáhá opět snížit. Tímto způsobem je možné čelit jakémukoli narušení elektrolytové rovnováhy a předcházet tak mnoha poruchám, které toto narušení způsobuje.
Regulace hladiny pH v buňkách
To znamená udržování jejich acido-alkalické rovnováhy, přičemž jakékoli narušení tzv. homeostázy automaticky narušuje celý organismus. Mimo jiné to vede k nebezpečnému zvýšení koncentrace draslíku v krevním séru, tedy k hyperkalémii, která způsobuje srdeční poruchy, jež mohou být i život ohrožující.
Zvýšené svalové napětí
Tolik potřebné například pro každodenní fyzickou aktivitu, část venkovního cvičení k prevenci nadváhy a obezity. Zásobování svalů doporučeným denním příjmem draslíku účinně podporuje jejich činnost a také se aktivně podílí na tvorbě bílkovin, které tvoří svalovou tkáň. Nedostatek draslíku ve svalech se projeví téměř okamžitě v podobě bolestivých křečí.
Podpora nervového systému
Přítomnost draselných iontů v lidském těle podporuje fungování nervového systému a mozku, zlepšuje vedení nervových impulzů. Zároveň má příznivý vliv na naši koncentraci, paměť, schopnost učit se a vstřebávat velké množství nových informací.
Podpora srdce a oběhového systému
Lidské srdce a další části oběhového systému se také neobejdou bez správných denních doporučených dávek draslíku. V případě srdce je draslík zodpovědný za to, že mu dodává energii, kterou potřebuje k tomu, aby mohlo fungovat, tj. tlouct mnoho let bez přerušení. V případě kardiovaskulárního systému působí draslík proti mimořádně nebezpečnému jevu agregace krevních destiček, který může v extrémních případech vést k tvorbě „krevního chuchvalce“ v krvi. krevních destiček, což může v extrémních případech vést ke zvýšenému riziku vzniku život ohrožujících krevních sraženin nebo aterosklerózy.
Další účinky draslíku, které stojí za zmínku
Samozřejmě to není jediný účinek draslíku hodný naší pozornosti; přípravky obsahující draslík se používají také v případě:
- poruchy ledvin v důsledku abnormální vodní bilance, kterou draslík rovněž pomáhá regulovat;
- zvýšené možnosti tvorby ledvinových kamenů;
- regulace vylučování inzulínu, takže tento prvek lze použít jako důležitý prvek v prevenci cukrovky;
- odvápňování kostí a osteoporóze; zde draslík zabraňuje vylučování příliš velkého množství vápníku močí.
Kolik je doporučený denní příjem draslíku v závislosti na věku?
Pokud má užívání tohoto prvku prospět lidskému organismu z hlediska zdraví, měl by být dodáván v přísně věkově závislých dávkách, které jsou odborníky definovány a vypadají následovně:
- děti do 3 let – 3000 mg;
- děti od 4 do 8 let – 3800 mg;
- děti a dospívající od 9 do 18 let – 4500 mg;
- dospělí nad 18 let – 4500 mg;
- těhotné ženy – 4700 mg;
- kojící ženy – 5100 mg.
Co znamená nedostatek draslíku v krvi a jaké příznaky vyvolává?
Výše uvedený denní příjem draslíku se vyplatí dodržovat, abyste se mohli těšit plnému zdraví po mnoho dalších let. Bohužel ne vždy je to z různých důvodů možné a ve většině případů je nedostatek tohoto cenného prvku způsoben naší vlastní nedbalostí, způsobenou především faktory, jako jsou např.
- příliš chudá, špatně vyvážená strava s nedostatkem mnoha živin, vitaminu A, vitaminů skupiny B, kyseliny askorbové a samozřejmě draslíku;
- velká fyzická námaha;
- hojné pocení způsobující nadměrné vylučování draslíku kůží;
- výše popsané poruchy elektrolytů;
- infekce trávicího traktu projevující se silným průjmem nebo zvracením, v jejichž důsledku se draslík odstraňuje spolu s vodou;
- silný stres, zejména dlouhodobý, který vede k deregulaci prakticky celého organismu a také k prudkému poklesu hladiny vitamínů a minerálů;
- užívání některých skupin léků, diuretik nebo glukokortikosteroidů, z nichž mnohé mají silné diuretické účinky.
Nedostatek draslíku nese vědecký název hypokalémie, spočívá v poklesu sérové normy o 3,5 – 5 mmol/l a můžeme jej rozdělit do několika stadií:
- mírná hypokalémie: 3,5 – 3,0 mmol/l;
- středně těžká hypokalémie: 3,0-2,5 mmol/l;
- těžká hypokalémie: méně než 2,5 mmol/l.
Pokud je nedostatek draslíku relativně mírný, může probíhat prakticky bez příznaků. Pokud se však nedostatek zvyšuje, hypokalémie přechází do středně těžké nebo těžké fáze a vyvolává takové jasné příznaky, jako jsou např:
- narůstající neurologické poruchy, oslabení reflexů, pocity brnění a necitlivosti kůže, hyperaktivita, abnormality nervového systému;
- oslabení svalové síly, které také v mnoha případech postupně vede k rozpadu svalové tkáně, tj. rabdomyolýze, a ovlivňuje fyzickou výkonnost a vytrvalost;
- zvýšené riziko střevní obstrukce vzhledem k tomu, že nedostatek draslíku může být příčinou bolestivé zácpy;
- nepravidelnost srdečního svalu, zejména komorová tachykardie, tj. možnost srdeční arytmie, někdy končící až srdečním infarktem;
- narůstající potíže s vylučováním moči, které mohou vést až k úplné retenci moči, pokud se jim nepodaří zabránit.
Může nadbytek draslíku v krvi také ohrozit zdraví?
Nejen nedostatek, ale i nadbytek draslíku, stav odborně označovaný jako hyperkalémie, může být ohrožením zdraví a v krajním případě i života. Stejně jako hypokalémie se i její inverzní forma, hyperkalémie, dělí na tři stupně v závislosti na množství tohoto prvku v krevním séru:
- mírná hyperkalémie: 5,6-6,5 mmol/l;
- středně těžká hyperkalémie: 6,6-7,5 mmol/l;
- těžká hyperkalémie: více než 7,5 mmol/l.
Odborníci uvádějí jako nejdůležitější příčiny tohoto stavu následující:
- onemocnění ledvin, v jehož důsledku je výrazně narušeno vylučování nadbytečného draslíku močí a tento prvek se začíná hromadit v neustále se zvyšujícím množství;
- nadbytek draslíku v nevyvážené stravě, konzumace příliš velkého množství výrobků, které ho obsahují;
- problémy se správným transportem draslíku do buněk těla;
- užívání léků a přípravků, které mohou zvyšovat hladinu draslíku;
- stavy, které způsobují uvolňování příliš velkého množství draslíku z buněk, jako je sepse.
Pokud jde o příznaky nadbytku draslíku v krvi, jsou stejně závažné a rozhodně by se neměly podceňovat. Jakmile se objeví, měli bychom okamžitě kontaktovat odborníka a naše podezření by měly vzbudit především
- pocit slabosti, který nás provází již delší dobu;
- pocit dušnosti, který je často doprovázen zástavou dechu;
- pocit zmatenosti a dezorientace
- křeče;
- nadměrná únava, a to i po relativně lehké fyzické námaze;
- poruchy srdečního rytmu, obvykle bradykardie nebo fibrilace komor, a kardiovaskulární problémy způsobené nadbytkem draslíku jsou rovněž patrné v testu EKG;
- v extrémních případech úplné zastavení krevního oběhu;
- oslabení tzv. šlachových reflexů, které neurolog obvykle vyšetřuje kladívkem;
- abnormální pocity v končetinách, mravenčení nebo necitlivost, tzv. parestézie.
Jak tělu přirozeně dodáváme draslík?
Jak je vidět z výše uvedených příkladů, draslík je skutečně jedním z nejdůležitějších prvků a jeho nedostatek nebo nadbytek má okamžitý negativní dopad na zdraví. Proto je vždy nutné udržovat doporučené hladiny, což obvykle děláme užíváním různých doplňků stravy s draslíkem. Lepší je však dodávat ho tělu přirozenou cestou, spolu s takovými potravinami, jako jsou např:
- rybí maso, zejména mořské ryby, makrela, treska nebo halibut;
- maso, drůbež, hovězí a vepřové maso;
- obilné výrobky, pohankové kroupy, ovesné nebo ječné vločky, otruby, celozrnný chléb;
- mléčné výrobky;
- slepičí vaječné bílky;
- uzené výrobky, ryby a maso;
- sušené ovoce, jablka, sušené švestky, fíky, datle, sultánky;
- čerstvé ovoce, jablka, banány, pomeranče, broskve, rybíz, maliny, hrozny;
- luštěniny, suché fazole a hrách;
- čerstvá zelenina, rajčata, brambory, červená řepa, špenát, mrkev, bílé zelí;
- čerstvé a sušené houby.
Pokud testy prokáží, že je v našem těle příliš mnoho draslíku a že nám mohou hrozit různá stadia hyperkalémie, obvykle stačí snížit příjem výše uvedených skupin potravin, aby se hladina draslíku vyrovnala. Samozřejmě je vhodné konzultovat toto rozhodnutí se svým lékařem, protože pouze on bude schopen správně diagnostikovat, jaké jsou skutečné příčiny nadbytku nebo nedostatku tohoto prvku, a případně navrhnout vhodnou léčbu.
Zdroje:
- https://www.healthline.com/health/potassium
- https://www.healthline.com/nutrition/potassium-deficiency-symptoms
- https://www.healthline.com/health/high-potassium-hyperkalemia
- https://www.healthline.com/health/high-and-low-potassium-foods
- https://www.healthline.com/nutrition/high-potassium-foods
- https://www.healthline.com/nutrition/foods-loaded-with-potassium